Zlato, stříbro a platinu

lze v Peru najít často a lehce. Ještě dnes dobrodruzi a zlatokopové rýžují drahé kovy jako valouny a destičky z říčního písku nebo je dolují z vrstev obsahujících rudu. Pro Inky byly mýticky spojeny s „Matkou zemí“ a měly se pravidělně obnovovat díky síle slunce. Železo nebylo známé. Inkové měli už před Španěly vynikající znalosti ve zpracování drahých kovů. Uměli zlato odlévat, tepat, pájet a mísit a věděli, jak určit bod tavení zlata. Tato výstava pokladů Inků je učebnicí vysoce vyvinutého zlatnického umění.

Zlato nemělo pro Inky materiální hodnotu.

Neznali pojem zlata. Zlato bylo svaté a vyhrazené pro šlechtu, podobně jako jemná vlna z nejlepších druhů lam (Vicunas). Vážili si zlata jako daru bohů a věrný obraz slunce, ze kterého bylo zrozeno. Důležitý byl přitom lesk a zpracování, nikoli množství zlata. Tenoučké zlaté masky byly pokládány za stejně cenné jako masivní těžké poháry či koruny. Španělé často museli roztavit stovky šperků, aby mohli jejich králi poslat jeden prut zlata. Svědčí o tom vystavené poklady.

Zlato Inkům sloužilo za života i po smrti.

Kněží přijímali svaté nápoje z těžkých zlatých pohárů, současně byla válečným zajatcům zlatými noži („tumi“) vytrhávána cukající srdce z hrudi jako oběť boží. Zlaté nástroje byly používány v medicíně, zlaté šperky doprovázely mrtvé v jejich hrobě. Zlato přinášelo inckým panovníkům jakožto synům slunce úctu a moc, zlato zpečetilo osud jejich národů. Mnoho toho nezůstalo ani z lidí ani z pokladů. Vystavený poklad Inků nám však prozrazuje vznešenost a vysokou kulturu inckých národů v Andách.

Zlato a touha po něm

hnala Španěly do Latinské Ameriky. Podstupovali obrovské útrapy, probojovávali se skrze lesy, nepřátelská vojska a v horských oblastech lapali vyčerpaně po vzduchu. Nechávali za sebou své rodiny a ženy, nevěděli, jestli se vrátí. Nalezené, vynucené a uloupené zlato pro ně mělo pouze materiální hodnotu. Nedůvěřovali novým bohům a považovali se za právoplatné vlastníky všech pokladů v nových koloniích Španělska. Ani jim nepřineslo zlato štěstí: vzájemně se připravovali o život, piráti je okrádali na cestách do Španělska a bouře potápěly jejich lodě. Způsobili první a největší inflaci v Evropě a v nových zemích: vystavený zlatý poklad odpovídal v Peru protihodnotě několika málo ve Španělsku vyrobených platěných kalhot.